Zázračné "uzdravení"...

 Tak jsem pro systém od 17.6. oficiálně zdravá.

Vlastně vůbec nevím, jestli mám brečet nebo se hystericky smát, emoce ve mě vřou jako v papiňáku. 

Toho dne mi moje báječná obvodní paní doktorka volala, že jí napsali z Úřadu práce.  Opět mi nevznikla invalidita (o perličky ze soudu se s vámi podělím příště), je třeba ukončit neschopenku. Pak volali z Úřadu práce i mě, že následující den se mám dostavit na schůzku, aby mě opět zařadili do evidence práce schopných. 

 

Tak jsem se podle pokynu dostavila, úřednice na mě nevěřícně hleděla, jak se úplně hotová šourám chodbou s chodítkem, a celkem nepřekvapivě pro mě žádnou práci z domu na půl úvazku neměla...

 

A aby byl Absurdistám dokonalý, tak mi už 12.6. přišel dopis, že mi přidělují průkaz ZTP. 

Vím, samozřejmě, že toto posuzoval jiný posudkový lékař a podle jiných kritérií, ale ten rozpor bije do očí :-( 

Měla bych se nejspíš radovat, že mohu jezdit zdarma MHD a levně vlakem, má to ale jeden zásadní háček. V lepších dnech je můj akční rádius maximálně 500 metrů, v těch horších pak neopouštím byt a denní výzva je se vysprchovat a zalít dětem čínskou polévku z pytlíku. 

 

Opět a zase, vzhledem k neměřitelnosti bolesti testy, propadám systémem a je náročné to ustát a radovat se z denních maličkostí.  

Dneska jsem si sem vylila depku a frustraci, ale já se zvetím, ještě není dobojováno :-)