Zase ty superschopnosti :-)

 

Myslíte si, že lidé s chronickou nemocí mají jen omezení? Ale kdepak...

Oni mají SUPERSCHOPNOSTI, které většina lidí přehlíží či považuje za samozřejmé.

👉 Superschopnost #1: Všímavost
Když ti tělo nefunguje na 100 %, naučíš se poslouchat jeho jemné signály. Neposloucháš, tak se zítra nehneš, jednoduché jako facka. A možná se nehneš ani následující tři dny, takže naslouchat tělu se fakt vyplatí. 

👉 Superschopnost #2: Trpělivost
Zdraví lidé se rozčilují, když musí čekat 10 minut ve frontě. Ehm, mě to teda rozčiluje taky pořád, ale pšt :-D.  Ale co když čekáš měsíce na správnou diagnózu nebo roky na to, aby léčba začala fungovat? I komunikace se státním molochem je na týdny, měsíce, roky, nikde žádná míra...takže "Vydrž, Prťka, vydrž".

👉 Superschopnost #3: Empatie
Pokud zažíváš bolest, zvládneš lépe pochopit bolest druhých. Už nebagatelizuješ mužovu pánskou rýmičku nebo babiččina bolavá záda. Nenutíš druhé se hecnout, zatnout zuby a vydržet, protože víš, že to může být cesta do pekel...

👉 Superschopnost #4: Schopnost radovat se z maličkostí
Zatímco ostatní hledají štěstí v dovolených na Maledivách nebo v koupi nového BMW, ty si užíváš dobré ráno bez bolesti, donesený kastrůlek s obědem, kytky doručené kurýrem od kamarádů. Užíváš si, že tě po nasazení nových léků netrápí závratě a bolest žaludku. Užíváš si, že nejsi večer úplně hotová placka, ale můžeš si pohrát s dětmi. Že je tak dobrý den, že můžeš vyjít z domu, a ne se cítit jako ve vězení. Takové malé velké radosti :-)

👉 Superschopnost #5: Schopnost polykat hromadu léků

Zní to jako blbost a ne superschopnost, ale věřte, že běžná krabička na léky vám nestačí a máte pocit, že se živíte jen pilulkami. Krásná kombinace chemie, kterou vám předepsali doktoři a potravinových doplňků, co jste si předepsali vy, a doufáte, že pomohou. Jíte to ráno, v poledne, večer, ke svačině. Máte na to upomínky na mobilu, protože to není v lidských silách si to zapamatovat. A úplně nejvíc je, že tu hrst léků polknete jak prd, jako profíci :-)

Takže příště, až potkáte někoho s chronickou nemocí, nedívejte se na něj jako fňukala, hypochondra či blázna. Je to totiž fakt superhrdina, co dává tolik malých bitev na jedné hromadě, o kterým se zdravým vůbec nezdá :-)